U nás v Uherském Brodě se stává pasování hitem. Od školky až do školy. V předškolním věku pasovat na školáky, v první třídě na čtenáře… Jsme zvědaví převelice, u jakého pasování se potkáme příště.

Ty tam jsou časy, kdy kovbojové s klávesnicí měli klávesnici. Opravdovou klávesnici. Odvážím se tvrdit, že kovboj s klávesnicí [ 1 ] nemůže být sám sebou pokud klávesnici nemá. Ano, u počítače, notebooku, tam jsme zvyklí klávesnici mít. Ale potřebujeme ji? Musím opravdu všude kam přijdu psát? Vyřídit email, pořídit nějaký zápis z přednášky nebo tabulku a text vůbec? Nemohu s sebou nosit diktafon? Jako špatný detektiv. A věci, které potřebuji nutně zapsat jednoduše namluvit? Diktafon by byl lepší než klávesnice, zvlášť při pořízení záznamu rozhovoru. Ale to my neděláme. Nejsme novináři. Jsme kovbojové. Kovbojové s klávesnicí. Nic víc a nic méně. Ever. Takže! Znovu a lépe. Potřebuji k životu klávesnici. Opravdovou, hmatatelnou. Žádnou imitaci. Nikoli projekci klávesnice nebo její obrázek. Ale opravdovou žhavou a proklatě nízko zavěšenou – klávesnici. Mé první seznámení s mobilními…

[ fotky ]

[ fotky ] Všechno nejlepší ke druhým narozeninám. Dostat hlavu koně (jako dort) potěší každého příznivce rodiny Corleone.

Sklápěcí/lámací řadící páčka[ 1 ][ 2 ] má, stejně jako originální řadící páka, kloub s levotočivým závitem M6. Na originální řadící páce je kloub napevno nalisovaný, na této offroadové alternativě je kloub našroubovaný. Páka je velmi masivní odlitek, po třiceti tisících kilometrech začíná být pomalu v bronzové vložce zemědělská vůle a přes zimu zkusíme převložkovat. Co se stalo – někde jsem trefil zespodu kořen při kličkování mezi kládami a zlomil jsem kloub; na místě se to dalo jaksi vyspravit, drátem a lepící páskou, že na dojetí by to bylo i přes půl Evropy, do offroadu ale ne. Protože šroub je součástí kloubu, nedá se snadno opravit. Řešení existuje. Stačí použít komponentu používanou na brzdě KTM, jenom vybrat správný závit viz. [ 3 ]. Vyrábí se obě varianty, s levým i pravým závitem.

[ fotky ] [ trasa ] Najeto 1400km, průměrná spotřeba tří motorek je 12.5 litru na dálnici a 11 litrů mimo dálnici. Snadné vyhledávání kempů viz. [ 1 ]. Záznam několika tras [ 2 ][ 3 ][ 4 ].

Po poledni jsme vyrazili po dálnici vstříc poutnímu místu Mariazell. Cesta je příjemně klikatá, ale dostupná i pro kamiony - takové buchlovské hory. Motorek nepočítaně a na druhé straně směrem na Sankt Polten nás čekala policejní kontrola technického stavu motocyklů. Hloubka vzorku pneu a vlastně všechno. Dobře si prohlédli mé přední kolo a nebyl žádný problém. Dakaru vytknuli rezavý a málo našponovaný řetěz. V podvečer jsme dorazili na ulici Bimbo-Binder Promenade a ubytovali se v kempu am See u jezera. Jezero je studené, kemp luxusní jako všechny doposud. A ještě jedna drobnost: nepromokavé ponožky podle Ábi viz. http://www.youtube.com/watch?v=nllVe6UN_Jk Ábi oznámila, že jí zatáček stačilo, ale nášivku protěže alpské si zasloužila.

Celou noc vydatně pršelo, přestalo až kolem šesté ranní. Předpovědi jsou dobré - tady u Sbielbergu bouřky a přeháňky a kolem Mariazell slunečno. Zítra už má být slunečno všude. Abychom mohli odjet, je třeba vyměnit zlomenou spojkovou páčku na Dakaru. Nejbližší motoobchod je Rimato.at kousek ve Spielbergu. Velký obchod a mají opravdu všechno od ventilku po motorku, tedy krom spojkové páčky na jednoválcové BMW, ale když jsem jim řekl, že klidně koupím použitou, bylo vyhráno a mohl jsem si ji v servisu sám odmontovat z civilní verze F 650 GS. Páčka byla za pusu. Pusa u nich stojí 10€. Ábi a Saša zatím odvrčely na Rebelu prozkoumat pár kilometrů vzálené obří nákupní centrum. FFF zjistil, že páčka téměř sedí - když uřízneme přebytečný kousek, který mačká čidlo stisknuté spojky a který je na Dakaru řešený jinak. Opět jsme zvítězili díky pilníku a řezacímu plátku bez něhož prakticky…

V noci vydatně pršelo, kolem šesté hodiny ranní je mlha, že by se dala krájet, ale jen dole v údolí a my jsme nad ní. Balíme mokré stany a během snídaně začíná malinko pršet. Vyjíždíme a až někde na dálnici sílí déšť natolik, že oblékáme nepromoky. Oblečením nepromoků jako obvykle déšť končí a sluníčko začíná vypalovat. Před vjezdem do národního parku zastavujeme na oběd a pokračujeme vstříc obci Svatý Nikolaj a pak přes kopec bychom měli dorazit do Svatého Petra. Tento výlet by se dal nazvat výletem meteorologickým. FFF v údolí řekl, že nahoře bude opravdu hnusně. Jeli jsme se přesvědčit - a opravdu bylo. Ábi zdolávala serpentinu za serpentinou, to všechno za vydatného deště. Byl to takový moto test a zvládla ho skvěle. Na vrcholu Solkapasu, prší moc, my fotíme vrcholové foto a omylem rušíme pár německých turistů v jeepu - také tvořili cosi vrcholového. Joj! Dlouhý sjezd uzounkou…

Zatáčky, zatáčky a místy docela velký provoz; takový byl třetí den v Alpách. Z kempu to bylo k mýtnici slabých třicet kilometrů. Vyrazili jsme až hodinu před polednem, jen já na Stromu a FFF na Dakaru. Vjezd jednoho motocyklu na den stojí 23€, přísahal bych, že loni to bylo jen dvacet. Zatáčky a zatáčky, serpentin nepočítaně. Máme štěstí na počasí, není mlha. Loni jsme měli právě kvůli mlze cestu pod kopcem Hochtor nahoru na výhledy uzavřenou. Cestu jsme projeli celou, vrátili se zpět. A pak ještě jednou. Při druhém a třetím průjezdu si byl FFF v serpentinách mnohem jistější, tedy jsme mohli jet malinko rychleji. Před druhým průjezdem FFF prohlásil, že serpentiny už nechce nikdy vidět a pak si cestu opravdu užil. Holt mládí. Na cestě na Grossglockneru potkáte rozmanitá vozidla. Od sportovních aut ze šedesátých let, přes veterány motocykly jedoucími krokem v oblaku modrobílého dýmu…