Rozměrné a praktické. Drží jako přibité i na dálnici.

[ Výlet na pískoviště ] nechal stopy nejen na řetězu. Písek byl nalepený všude. Jak pravil velký učitel Drchlík - motokrosové řetězy jsou bez těsnících kroužků, tudíž levnější a snesou hrubší zacházení. Jemný písek v klasickém motocyklovém řetězu působí jako brusivo a řetěz půjde do kytek. Ať jsem řetěz myl v petroleji sebevíc, tak písek tam pořád byl a byl při otáčení kola i slyšet. Nakonec všechno vyřešil kompresor a stlačený vzduch a řetěz je jako nový. Již jednou zmiňovaný návod [ jak pečovat o řetěz ].

Loni jsme pořídili trojkombinaci Motodetail, tři brašny za patnáctstvovek. Je to textilní platforma, která se má připevnit na sedadlo spolujezdce a na ni se, [ plastovými přezkami ] vybavené, brašny připevní. Jsou promokavé a jsou k nim pláštěnky z pevného igelitu, který se [ podle recenzí ] rád trhá větrem. Osobně mám rád “sandálový” přístup - co nateče, ať vyteče - jen ponožku musíš mít z igelitu. Velkou horní brašnu jsem si nechal na kawu a dvě boční jsme onýtovali textilními pásky a navlékli na Rebela. Brašny drží, v každé z nich je všitý lísteček - max 5kg, max 100km/h - rychlost problém není a váha asi taky ne. Osm sedlářských nýtů víc taky neudrží. Trubky na kterých brašný visí je samovýroba, bohužel nejsou chromované, jenom pozinkované. Brašny drží tvar, jsou zpevněny plastem (něco jako tvrdé lino), opírají se o zadní pružiny, takže nehrozí aby se dostaly blíž ke kolu. Uvidíme…

[ Po minulém neúspěchu ] jsem se dopídil k jinému záznamovému zařízení. Raven zapůjčil kameru [ Mini DV D005 ] se 4GB MiniSD kartou. Videozáznam dělá kvalitní, ale ovládání je katastrofální - má to dvě tlačítka a dvě diody a kombinací a počtem stisku jednotlivých tlačítek se to nastavuje a spouští - ovládání připomíná staré jehličkové tiskárny. Udělal jsem tři video pokusy a nejlépe se osvědčilo připevnit kameru někam na neopruženou hmotu motorky, protože tam se nepřenáší vibrace motoru. Kamera je malinká, lehká, takže lepící páskou drží pevně kdekoli - ještě musím zkusit kameru na přilbě.

To nejde ani jinak říct, po malé procházce přišel pes s tržnou ránou na líci. Saša ho opečovala znamenitě, krvácení zastavila zmražená petržel, všichni jsme byli modří, ale pan domácí nakonec spokojeně usnul. Uvidíme co dál, asi z toho bude [ absces ] jako vždy, ale třeba se nám to podařilo vydesinfikovat dostatečně.

Na webu [ cenduro.cz ] byla pozvánka na akci [ Motoride XL Sand Rally ] u Malacek, závod velkých endur na písečné trati. To člověk musí vidět na vlastní oči, nicht wahr? Tak jsme naplánovali výlet, do Malacek mrknout na závody; zastavit se na místě zvaném [ Stará nádrž ], je to přírodní koupaliště, kolem je písek a [ Maco z webu Vstrom.cz ] ve svém článku zmiňuje, že se v tom pískovišti se dá solidně vyřádit. No a dál musíme přes slovenské [ “buchláky” ] - volá sa to tam Pezinská Baba - a zastavíme sa na hradě [ Červený Kameň ] a pak stejnou cestou zpět. Vyrazili jsem dopoledne [ Brod-Malacky ]. My se Sašou na kawě a Karlos, protože jeho jedenáctistovka je zatím v servisu, jel na stopětadvacítce rebelovi. Podle všech předpovědí mělo od druhé hodiny odpolední moc moc pršet, naštěstí nám to vyšlo a nepromoky oblékali, jen pro jisotu, na cestě zpátky. na pískovišti bylo veselo Motoride XL…

Při pročítání webů o káwě jsem zjistil, jaké pneu měla Kawasaki GPZ 550 z roku 1981 obuty. Byly to Dunlop H19/H18. Kategorie motorky byla vždy sport touring.

První pokus, foťák [ Canon ] na řídítkách, pevně přilepený lepící páskou, sedící na kusu gumy na kostičce s kapalinou přední brzdy. Vibrace příšerné, video nepoužitelné. Jak by řekl klasik: “Tudy ne přátelé, tudy cesta nevede, profukováním cigaretového dýmu skrz vodu v umyvadle zlato nevzniká…”

Na letišti jsem ověřil, že zadní guma Dunlop Trailmax drží na vlhkém asfaltu srovnatelně jako na suchém, jenom na brzdy se nedá tak moc šlápnout. Nebo možná dá, ale neměl jsem odvahu to testovat. Na letiště vedla panelová cesta, teď je vytrhaná a bude se pokládat nový koberec.