V Olešnici slavil [ Orel 100 let ], akce byla spojena s farním dnem a naši skupinu přizvali coby odpolední program pro děti. Z původně plánovaných dvou vystoupení bylo tříhodinové pásmo, diváci byli nadšení a děti v publiku, ve věku od pěti do šedesáti let, s námi vydrželi celou dobu. Chip prohlásil, že buď jede on nebo sud. Nakonec jel sud a Chip to komentoval tak, že vezeme tolik rekvizit, že budou hrát místo něj. A tak se taky stalo. Na zahradě orlovny jsme rozbili stan a vyhřezli. Bylo velmi povzbudivé, že olešničtí, navzdory bouřkovým předpovědím, vymodlili náherně slunečný den. [ fotky ] na webu farnosti Olešnice

V sobotu dopoledne jsme vyrazili směr Olešnice, ubytovali na Lomu a vyrazili po okolí. Podle Nokia navigace, nejkratší cestou včetně nezpevněných cest. Bylo to dobrodružné a stálo to za to. Nejprve na [ státní hrad Perštejn ], kde jsme absolvovali prohlídku. Z ní snad stojí za zmínku kříženec bažanta a slepice a taky poslední vlk, který vypadal jako prvotřídní vlkodlak. poslední vlk Pak jsme pokračovali na [ zříceninu Zubštejna ]. Je to u [ obce Pivonice ], první paní se ptáme - dá se dojet na hrad? A že dá, mávla rukou do lesa a řekla, že první cesta vlevo vede na hrad. A taky že ano. Bylo to lesem, cesta jako koryto vyschlého potoka, kořeny, kameny, klouzající jehličí a místy nepříjemný boční náklon. Zastavit znamenalo spadnout, tak jsme to vyhrnuli až nahoru. Ještě, že jsem v knize Offroad - technika jízdy vyčetl, že prokluzováním spojky se dá řešit ztrála přilnavosti. Zubštejn,…

Objevila se nová drobná nepřijemnost, pod hlavou motoru začal prosakovat olej. Zatím malinko a jenom na levé straně, pravděpodobně na té straně je olejové čerpadlo a tlak oleje je tam největší. Co s tím dál? Velký učitel Drchlík říkal, že to bude jenom horší a když těsnění povolí úplně tak na pár kilometrech jsme bez oleje. Dolijeme a dojedeme. Je nezbytné před delší cestou motor přetěsnit, kompletní engine gasket kit stojí 73 liber.

Při jízdě se začaly projevovat podivné rázy ze zadního kola, když jsem zkusil jet z kopce nerušen motorem, bylo slyšet jak v zadním kole rupe, křupe etc. Na servisním stojanu (centrální stojan kawa nemá) bylo znát, že kolo má boční vůli, nevím kolik, ale na pneu to bylo pocitově pár milimetrů. Včera jsme jeli do Ostravy, na tachometru přibylo 260km a na vůli zadního kola skotných pět milimetrů. Bylo to poznat na řízení, zadní kolo se chovalo jako hodně podhuštěné, ale jenom v zatáčkách. O víkendu nás čeká další výlet, takže oprava nutná. Vše zachránilo záložní kolo, nechal přezout gumu, přemontoval jsem kolo včetně rozety a osky, aby všechny případné problémy zůstaly v garáži. A opravdu, kawa jako nová, bez motoru z kopce jako kolo, žádné nepříjemné zvuky. Teď zbývá nechat vyměnit porouchaná ložiska ať vznikne další kolo záložní. Mám pocit, že k problému došlo, když jsem zadním kolem…

Muzejní ředitel, doktor Popelka vystavuje v Ostravě na Staré radnici fotografie z expedice do Etiopie. Vernisáž byla dnes na 17h, tak jsme se Sášenkou vyjeli kolem druhé z Brodu a pohodovým tempem se dobloudili až do galerie. Pan doktor byl zábavný, cimbálovka Lipka hrála horňácké a já vzpomínal na civilkaření v muzeu a svůj první blízký kontakt s folklórem vůbec. Na cestě zpět jsme se zastavili v motohospodě U Hanky v Bravanticích u Bílovce asi 20km z centra Ostravy, poklábosili s opavákem co má rodinu u nás v UB a v devět večer jsme byli doma. Překvapilo mě, jak je večer zzzima. Vesta zimní bundy se hodila a příště přibalím ještě zimní rukavice.

dvacáté narozeniny dort od Lucie, květina od Haj-jiho a ubrus z Peru od Sestry a Martina dort pro Kubíka

Zastavil se Dave Ostravský na besedu. [ web ]

Zahráli pro obyvatele penzionu DPS v Brodě, sluníčko vypalovalo převelice, zvuk naprůměrně dobrý, protože paneláky jsme měli za zády my a ne vystupující. Zase za rok.

Co znamená to velké L? Asi je to zkratka od LAMA.

Letošní jarní setkání v Lomu u Křtenova u Olešnice je naplánovano na osmého května. Pro jistotu jsme vyrazili už ve čtvrtek ráno, já na kawě do Brna, Karlos se pak připojil na rebelovi. Podívali jsme se na Macochu, do Olešnice, na Vír, Bystřice nad Pernštejnem a po páté hodině večení jsme potkali Ježka na cestě z Crhova. Že něco opečeme, na to se všichni těšíme a je to věc jasná. Ale venku je zima převeliká, jsme tady zatím tři, tak se muselo něco vymyslet. Máme jasné pokračování aktivity “polévání schodů” ze zimního lomu.A ještě drobnost: poprvé po patnácti letech jsem viděl lom shora. Vstávat v deset, poséct trávník, vyhrabat, opravit světlo v garáži, spravit kliku v kuchyni… a hlavně vyvětrat lůžoviny a vedoucí pracovního tábora Ježek nabyl dojmu, že je třeba prádlo i vybělit. [ motivační muzika ] [ víc fotek ] a ještě [ fotky od Jakuba ]